černá duha v pardubicích

Nechce si ani říkat malíř. Svou tvorbu nepovažuje za malířství — jenom zasen o malířství. Chová barvy v takové úctě, že se jich ani nedotkne. Tím usilovněji se je snaží vyvolávat na plátně pomocí různých poměrů šedi, černi a běli. Maluje bez barev, ale s vybičovanou vášní pro barevnost. Pojmenoval to ČERNÁ DUHA. A právem, neboť měnlivá tma jeho pláten skutečně jako duha září.

V letech 1995—1997 si poprvé zvolil cestu naprosté koloristické askeze, aby si prověřil, co to vlastně obnáší, zacházet s barvou. A aby mohl vůbec malovat. Přitom to ale myslel tak, jak se na tyhle věci myslelo přibližně o sto let dřív, kdy závěsný obraz ještě býval dějištěm netušených průlomů: s úctou až naivní, s utkvělou představou a s bezvýhradnou oddaností, tentokrát ale už bez jakéhokoliv generačního souznění s tím, co je ve vzduchu. Osudně dezorientovaný v čase, dá se říct.

Ondráček je malířem z vášně — věří v to, že jeho tahy projevují jeho energii a že na nich tím pádem záleží i jeho život. Když se mu nedostává na plátna, černají mu po rukama i prostěradla, snad aby byly naplněny Picassovy verše „a připravit lůžko jež mezi prostěradly ukrývá duhu.

Maluje za každou cenu, vždyť i nejtěžšími mizériemi svého života se prodral se štětcem pevně sevřeným v ruce a právě pro něj, pro ten štětec. Než se odvážil — od roku 1991 — malováním začít i živit, nenechal se své posedlosti zbavit ani během denních směn dělníka na lince, pomocníka v pečovatelské službě, zedníka, natěrače, aranžéra výloh nebo písmomalíře.

Přinejmenším pošetile se ovšem chová i v úloze výtvarného profesionála. Neumí si hlídat, co se má a co se nemá, co se dělá a co nedělá, ale dokonce ani to, co je opravdu o život. Několik let po Černé duze maloval pouze rukama a prsty, bez štětců, a toto období tzv. Daktylogramů skončilo děsivou otravou, po které se pro Ondráčka mnohé barvy staly zakázaným jedem. Přesto dál sahá po barvách. To, co ho pohání, je navýsost romantická víra v sebeztvárnění.

Z textu Jaromíra F. Typlta v katalagu, vydaném Galerií města Pardubic.

Fotka 3

Fotka 4

Fotka 1


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: + 420 730 524 909
E: info@gmpardubice.cz
3D pohled do expozice


otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Srdečně Vás zveme na zahájení další z výstav celoročního cyklu věnovaného tématu resilience. Vernisáž projektu Ředění soust proběhne ve středu 24. dubna 2019 od 18:00. Těšíme se na Vás!


Vyhlašujeme výběrové řízení na kurátorské projekty pro 2020, jehož ústředním mottem je relativita. Hledáme projekty, které se nebojí zkoumat dané téma z různých úhlů a v nečekaných kontextech a souvislostech. Hledáme přesahy, názory a postoje, které se nebojí překročit hranice prostoru, času i poznání. Hledáme odpověď na to, jak obstát v době post-pravd a manipulací i ve světě, kde se sci–fi stává každodenní realitou. A to v dobrém i ve zlém. Více informací zde.


Součástí aktuální výstavy Plastic Heart je bohatý a citlivě poskládaný doprovodný program pro malé i velké. Nenechte si ujít např. přednášku Terezy Špinkové na téma Umění a ekologie (úterý 2. dubna 2019), kurátorskou komentovanou prohlídku (čtvrtek 4. dubna 2019) nebo autorskou dílnu s Natálií Trejbalovou (13.–14. dubna 2019) více informací najdete zde. Těšíme se na Vás! 


Nezapomínáme na školy. Bez galerijních animací pro všechny věkové kategorie si už Gampu nedokážeme ani představit.


Od 1. ledna 2018 přechází Galerie města Pardubic pod novou příspěvkovou organizaci Centrum pro otevřenou kulturu, jejíž zřizovatelem je statutární město Pardubice.


NAŠI PARTNEŘI