čistý výraz - pravá jednota

Čistý výraz, pravá jednota

O čistý výraz a pravou jednotu v umění šlo na počátku dvacátého století Pietu Mondrianovi. Obojí přetrvalo všechny módy a styly jako smysluplný cíl, kterému se můžeme chtít přiblížit nebo naopak vyhnout.

Proč čistý výraz? O čistotě se diskutuje z hlediska myšlenky a také umělecké formy. Věci musí být řečeny jasně, bez odboček a ornamentů, reduktivním způsobem, promyšleným a důsledným výběrem. Lidský svět není čistý, míchá se v něm příliš mnoho přísad, proto některé umělecké tendence směřují k čistotě jako k jasné řeči. Wassily Kandinsky si byl jist, že čisté umění pramení z ducha, a nikoli ze světa kolem nás.

Proč pravá jednota? Prvním větou manifestu konkretistů, vydaného v roce 1931 Theo Doesburgem a jeho přáteli, byl postulát, že Umění je univerzální. Ale je tomu skutečně tak? Má náš chaotický globální postkoloniální svět ještě jakoukoli chuť a důvod přemýšlet o tom, co by mohlo být univerzální pro celou planetu? Nebo šlo o univerzalitu pouze v naší evropské tradici? Univerzalitou nebylo míněno jen určení a poslání, ale především východisko umění v nejhlubší podstatě světa.

V historii jsme svou představou o tom, co je univerzální a jediné správné, umlčeli nebo okleštili řadu jiných tradic, máme tedy morální právo hovořit o pravé jednotě? Může být umění srozumitelné bez ohledu na naši životní zkušenost, původ a vzdělání? Existuje samostatný svět umění, který je nezávislý na světě vezdejším, osvobozený od politických a ekonomických podmínek?

Umění je neobyčejně různorodým kulturním fenoménem, představují ho velké přehlídky, bienále, art fairy, documenta ve vší mnohosti a tím se slévá do jednoho širokého proudu, aniž by na něj měly vliv pravidla a manifesty. Nelze si ale nevšimnout, že neustále jsou v něm přítomny konstruktivní a geometrické tendence.

Pokud půjdeme po cestě čistého výrazu a pravé jednoty, potkáme řadu idealistických představ o světě moderního člověka, konstruktivní, geometrické styly a formy, minimalismus a také konkretismus.

Výstava Čistý výraz, pravá jednota je koncipována jako samostatný celek v rámci Konkrétního podzimu pořádaného každoročně Klubem konkretistů KK3 v Hradci Králové a Pardubicích. Jde o prezentaci díla šesti velmi zajímavých osobností - jedné legendy, dvou slovenských hostů a tří pozoruhodných reprezentantů prostorové tvorby, kteří žijí a pracují na Východě Čech: Dalibor Chatrný, Viktor Hulík, Oleg Fintora, Pavel Hošek, Ladislav Jezbera a Štěpán Málek.

Ale napřed bychom měli vysvětlit, co v umění znamená slovo konkrétní. Konkrétní umění je jednou z variant abstrakce 20. století. Nejde ale o původní abstrahování forem z reálného světa, ale o konstrukci světa nového, odlišného od světa přírodního. Je to svět a jazyk vytvořený pro člověka moderní doby, který v určité fázi vývoje potřeboval restartovat tradici a vydat se jinými cestami, jež by víc odpovídaly proměněným potřebám lidské společnosti. Odráží městskost a racionalitu člověka, dává přednost výtvorům lidského mozku před živou přírodou, jejíž pochopení se nám stále více vzdaluje. Je to umění založené na jazyku matematiky, geometrie, využívá poznatků a teorií soudobé vědy a důsledných metodických postupů. V hodnotovém žebříčku před imaginaci řadí konstrukci, stavebnost a racionalitu.

Jestliže připravíme umělecké dílo o výraz lidské tváře, skrumáž koňských nohou v bitevní scéně nebo lesk sklenic a krásu květin zátiší či širá panoramata krajin, může se nám zdát méně čitelným. Naštěstí z poučení minimalismem šedesátých let víme, že to, co vidíme, je to, co vidíme.

Oba nejdůležitější způsoby už zřejmě budou vždy existovat paralelně a velmi blízko sebe. Umění, které vypovídá o skutečnosti takové, jaká je (nebo jak ji reprezentují fotografie) a umění, které jde za povrch věcí, za nápodobu skutečnosti ke stavebním kamenům světa a dovolí nám přemýšlet o systémech věcí, pravidelnosti, chaosu, náhodě a zákonitostech. V tomto způsobu uvažování o světě je přítomná aristotelovská víra v univerzum, které má svá pravidla, jež pozorováním a přemýšlením dokážeme odhalit a porozumět jim.

Text MArtina Vítková.

Vpravo díla vystavujícíhc autorů: Ladislav Jezbera, Dalibor Chatrný, Pavel Hošek, Viktor Hulík.

tn_obrazek_1367.jpg

tn_obrazek_1366.jpg

tn_obrazek_1365.jpg

tn_obrazek_1364.jpg


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: (+420) 777 820 267
E: panochova@gmpardubice.cz



otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Ve čtvrtek 9. listopadu od 18 hodin Vás srdečně zveme na vernisáž výstavy Mezi dvěma světy, na které Vám představíme průřez celoživotní tvorbou česko-německé sochařky Ludmily Seefried-Matějkové. Rodačka z Heřmanova Městce představí v Pardubicích vůbec poprvé figurální sochy a plastiky se souborem kresebných skic. K výstavě promluví Pavel Šmíd, kurátor, a sochařčino dílo Vám zasvěceně přiblíží Ilona Víchová, historička umění. K výstavě jsme vydali doprovodný leták s textem Ilony Víchové a fotografiemi Zuzany Richter.


V sobotu 2. prosince od 10 do 16 hodin zveme srdečně Vaše děti na oblíbenou adventní akci Den pro dětskou knihu, který již tradičně pořádá Krajská knihovna v Pardubicích a ke kterému se již od prvního ročníku rádi připojujeme. I letos čekají na děti výtvarné dílny, tentokrát na čertovské téma, a stanoviště pro soutěžní razítko. Vstupné zdarma.


Tvůrčí vánoční dílnu pro děti na téma „Blýskavé vánoce“ si naše galerijní animátorky chystají na neděli 10. prosince od 14 do 18 hodin. Děti si budou moci vyrobit vánoční ozdobičky z korálků, papíru a dalších materiálů. Dospělý doprovod je vítán též! Vstupné zdarma.


Také pro seniory připravuje lektorka Nikola Březinová  vánoční rukodělnou dílnu. 15. prosince od 10 do 12 hodin si spolu s nimi vyzkouší plstění, kdo se zúčastní, odnese si vánoční ozdoby z ovčí vlny a korálků. Pro účast je třeba se přihlásit, vstupné zdarma.

NAŠI PARTNEŘI


   
   

Newsletter

Newsletter