čistý výraz - pravá jednota

Čistý výraz, pravá jednota

O čistý výraz a pravou jednotu v umění šlo na počátku dvacátého století Pietu Mondrianovi. Obojí přetrvalo všechny módy a styly jako smysluplný cíl, kterému se můžeme chtít přiblížit nebo naopak vyhnout.

Proč čistý výraz? O čistotě se diskutuje z hlediska myšlenky a také umělecké formy. Věci musí být řečeny jasně, bez odboček a ornamentů, reduktivním způsobem, promyšleným a důsledným výběrem. Lidský svět není čistý, míchá se v něm příliš mnoho přísad, proto některé umělecké tendence směřují k čistotě jako k jasné řeči. Wassily Kandinsky si byl jist, že čisté umění pramení z ducha, a nikoli ze světa kolem nás.

Proč pravá jednota? Prvním větou manifestu konkretistů, vydaného v roce 1931 Theo Doesburgem a jeho přáteli, byl postulát, že Umění je univerzální. Ale je tomu skutečně tak? Má náš chaotický globální postkoloniální svět ještě jakoukoli chuť a důvod přemýšlet o tom, co by mohlo být univerzální pro celou planetu? Nebo šlo o univerzalitu pouze v naší evropské tradici? Univerzalitou nebylo míněno jen určení a poslání, ale především východisko umění v nejhlubší podstatě světa.

V historii jsme svou představou o tom, co je univerzální a jediné správné, umlčeli nebo okleštili řadu jiných tradic, máme tedy morální právo hovořit o pravé jednotě? Může být umění srozumitelné bez ohledu na naši životní zkušenost, původ a vzdělání? Existuje samostatný svět umění, který je nezávislý na světě vezdejším, osvobozený od politických a ekonomických podmínek?

Umění je neobyčejně různorodým kulturním fenoménem, představují ho velké přehlídky, bienále, art fairy, documenta ve vší mnohosti a tím se slévá do jednoho širokého proudu, aniž by na něj měly vliv pravidla a manifesty. Nelze si ale nevšimnout, že neustále jsou v něm přítomny konstruktivní a geometrické tendence.

Pokud půjdeme po cestě čistého výrazu a pravé jednoty, potkáme řadu idealistických představ o světě moderního člověka, konstruktivní, geometrické styly a formy, minimalismus a také konkretismus.

Výstava Čistý výraz, pravá jednota je koncipována jako samostatný celek v rámci Konkrétního podzimu pořádaného každoročně Klubem konkretistů KK3 v Hradci Králové a Pardubicích. Jde o prezentaci díla šesti velmi zajímavých osobností - jedné legendy, dvou slovenských hostů a tří pozoruhodných reprezentantů prostorové tvorby, kteří žijí a pracují na Východě Čech: Dalibor Chatrný, Viktor Hulík, Oleg Fintora, Pavel Hošek, Ladislav Jezbera a Štěpán Málek.

Ale napřed bychom měli vysvětlit, co v umění znamená slovo konkrétní. Konkrétní umění je jednou z variant abstrakce 20. století. Nejde ale o původní abstrahování forem z reálného světa, ale o konstrukci světa nového, odlišného od světa přírodního. Je to svět a jazyk vytvořený pro člověka moderní doby, který v určité fázi vývoje potřeboval restartovat tradici a vydat se jinými cestami, jež by víc odpovídaly proměněným potřebám lidské společnosti. Odráží městskost a racionalitu člověka, dává přednost výtvorům lidského mozku před živou přírodou, jejíž pochopení se nám stále více vzdaluje. Je to umění založené na jazyku matematiky, geometrie, využívá poznatků a teorií soudobé vědy a důsledných metodických postupů. V hodnotovém žebříčku před imaginaci řadí konstrukci, stavebnost a racionalitu.

Jestliže připravíme umělecké dílo o výraz lidské tváře, skrumáž koňských nohou v bitevní scéně nebo lesk sklenic a krásu květin zátiší či širá panoramata krajin, může se nám zdát méně čitelným. Naštěstí z poučení minimalismem šedesátých let víme, že to, co vidíme, je to, co vidíme.

Oba nejdůležitější způsoby už zřejmě budou vždy existovat paralelně a velmi blízko sebe. Umění, které vypovídá o skutečnosti takové, jaká je (nebo jak ji reprezentují fotografie) a umění, které jde za povrch věcí, za nápodobu skutečnosti ke stavebním kamenům světa a dovolí nám přemýšlet o systémech věcí, pravidelnosti, chaosu, náhodě a zákonitostech. V tomto způsobu uvažování o světě je přítomná aristotelovská víra v univerzum, které má svá pravidla, jež pozorováním a přemýšlením dokážeme odhalit a porozumět jim.

Text MArtina Vítková.

Vpravo díla vystavujícíhc autorů: Ladislav Jezbera, Dalibor Chatrný, Pavel Hošek, Viktor Hulík.

tn_obrazek_1367.jpg

tn_obrazek_1366.jpg

tn_obrazek_1365.jpg

tn_obrazek_1364.jpg


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: + 420 730 524 909
E: info@gmpardubice.cz


otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin

vánoční otevírací doba:
24. 12. 10–14 hodin & 20–24 hodin
25. 12. 14–18 hodin
26. 12. 14–18 hodin
27. 12. 10–18 hodin
28. 12. 10–18 hodin
29. 12. 10–18 hodin
30. 12. 10–18 hodin
31. 12. ZAVŘENO
1. 1. 2019 14–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Připravujeme vernisáž nové výstavy fotografií Jana Adamce, kterou pro Gampu připravila kurátorka Martina Vítková. Zahájení proběhne ve středu 6. prosince 2018 od 18:00.


Bez Vánočního blešírku bychom si advent v galerii už snad ani nedokázali představit. V sobotu 8. prosince 2018 od 13:00 v Divadle 29 i Gampě.


Nezapomínáme na školy. Bez galerijních animací pro všechny věkové kategorie si už Gampu nedokážeme ani představit.


K výstavě Bez práce nejsou koláže jsme pro Vás připravili jako vždy řadu doprovodných programů. Nechte se zlákat na některý anebo všechny z nich.


Máme radost! Z celkem 16 kurátorských projektů přihlášených do našeho výběrového řízení vybrala odborná komise dvě výstavy, které se stanou součástí výstavního programu roku 2019 a vytvoří tak základ pro celoroční dramaturgický plán. Více informací zde.


Od 1. ledna 2018 přechází Galerie města Pardubic pod novou příspěvkovou organizaci Centrum pro otevřenou kulturu, jejíž zřizovatelem je statutární město Pardubice.


NAŠI PARTNEŘI



Newsletter

Newsletter