Dny evropského kulturního dědictví a městská kronika

Stoletá kronika města Pardubic
psána v letech 1895-1933

O existenci Pamětní knihy komorního města Pardubice jsme naposledy zpraveni z nařízení Ministerstva školství a národní osvěty, které v době druhé světové války, v roce 1940, nařídilo všem městům a obcím předložit pamětní knihy tehdejším Okresním úřadům. Válečné ministerstvo v té souvislosti zároveň přikázalo, aby městští kronikáři v zápisech nepokračovali, a nařídilo pořizovat jen provizorní záznamy.

To byla donedávna poslední známá zpráva, týkající se dvou svazků výpravné kroniky v umělecké kožené vazbě, o níž se ve svých Dějinách města Pardubic zmiňoval i historik Josef Sakař. Od té doby až do roku 2008 byly oba stoleté svazky nezvěstné. Až v květnu roku 2008 objevil šťastnou náhodou ukrytou kroniku pan Martin Mandys ve sklepení sto let starého domu a svůj nález ohlásil Státnímu okresnímu archívu v Pardubicích. Město Pardubice ji tak získalo zpět po dlouhých sedmdesáti letech. Možným vysvětlením nezvěstnosti kroniky byla její úschova pradědečkem nálezce, jenž ji během nacistické nadvlády ukryl z obavy před zabavením či zničením. Po válce pak kronika ve víru nových událostí zůstala zapomenuta.

Stoletá kronika patří k cenným pramenům historie Pardubic. Mezi jinými archiváliemi, uchovávanými ve Státním okresním archívu v Pardubicích, vyniká dekorativní novorenesanční úpravou vazby od známého pardubického knihaře Alexandra Bydžovského a také vysokou obsahovou i stylistickou úrovní záznamů. Uchovává detailní zprávy o většině pardubických událostí té doby i autografy významných osobností, které Pardubice v letech 1895 až 1933 navštívily, v popředí s vlastnoručním podpisem prvního prezidenta T. G. Masaryka či hudebního skladatele Josefa Suka.

Kronika je dílem dvou kronikářů, řídích učitelů Františka K. Potěšila a Františka K. Rosůlka, kteří dodržovali tradiční letopisecký způsob záznamů, líčící události chronologicky od ledna do prosince, rok za rokem. První zápis pochází z roku 1895, kdy se kronika započala v souvislosti se slavnostním otevřením nově postavené radnice na Pernštýnském náměstí.

Následovnicí Stoleté kroniky byla Pamětní kniha z let 1934 – 1965, která byla psána s přestávkami a technickými obtížemi a do níž byly v některých dobách dokonce vpisovány zpětné záznamy. Vedení městských a obecních kronik byla v minulosti i současnosti věnována značná legislativní pozornost. Zřízení kronik ve všech významnějších obcích v Království českém bylo stanoveno dekretem prezidenta Zemského gubernia již v roce 1836 a toto nařízení bylo od té doby několikrát novelizováno, naposledy v roce 2006.

Kompletní text Stoleté kroniky, vystavené ve dnech 8. - 9. září 2012 v Galerii města Pardubic, je digitalizován a můžete si jej prohlédnout na webových stránkách Státního okresního archívu v Pardubicích, kde je originál Kroniky uchováván:


              
http://archivpu.cz/digitalizace.htm

 

Současná kronika města Pardubic
psána od roku 1991

 

Moderní kronikáři dnes čerpají látku pro kronikářské zápisy z monitoringu informací, z médií a ze zpráv Radničního zpravodaje a snaží se o dokumentování všech důležitých a zajímavých zpráv o pardubickém dění. Podobně jako v době první republiky je i novodobá Kronika města Pardubic slavnostně schvalována na zasedáních Rady města. Je psána formou letopisů jako její historická předchůdkyně, ale autorský krasopis nahradilo tištěné písmo a tištěné ilustrace.

Kronika se váže do kožené vazby každých pět let, v současnosti je rozepsán již pátý svazek. Mezi kronikáři najdeme významné pardubické historiky, na psaní kroniky se podíleli např. Tomáš Novotný, Vlastimil Novák, Zuzana Nováková, Jiří Kotyk. Nejnovější svazek svěřilo město Pardubice historičce Martině Halířové, působící na Univerzitě Pardubice.

městská kronika

kronika

kronika

kronika

tn_obrazek_383.jpg

kronika


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: (+420) 777 820 267
E:



otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO

VIDEOPROHLÍDKA


Novinky

Vážení návštěvníci, pro letní měsíce jsme pro Vás ve spolupráci s kurátorkou Martinou Vítkovou připravili kolektivní výstavu O umění válečném. Válka a násilí, vítězství silnějšího, je něčím, co k naší kultuře od nepaměti patří. Kde se v nás ještě dnes berou bojovné instinkty, když každé ráno jezdíme hromadnou dopravou do kanceláře, kde poctivě sedíme u počítače a generujeme tabulky? Výstava je sondou do existence válečného pudu v každém z nás. Setkáte se s obrazy, kresbami, objekty i videi. Najdou se tu letadla, bojové vozy, celé strategické situace, ale i indiáni, samurajové, šípy, palné zbraně a brnění. K výstavě vydáváme doprovodný leták, výstava potrvá do 3. září.


NAŠI PARTNEŘI


   
   

Newsletter

Newsletter