mezi dvěma světy

V počátcích své tvorby se Ludmila Matějková snažila uchopit skutečnost abstraktní formou, v čemž ji podporovalo zaměření sochařského ateliéru J. H. Lonase. Brzy však směřovala ke stále realističtějšímu jazyku, jak sama říká ke kritickému realismu, a vyjádření nacházela v celé řadě materiálů: v polyesteru, sádře, pálené hlíně, dřevu a mramoru. V období 70. let převládal polyester, kam patří trojice dnes již ikonických plastik. V soše Na pokraji (1976-77) jemnost a ucelenost polyesteru umožnily docílit nuance detailu a hladkost lidského těla, ale zejména navodit stav ztišení a vnoření se do vnitřního světa bytosti, sedící tu na krajíčku postele zcela odevzdaně. Tiché drama přináší taktéž plastika Přede dveřmi (1979-80), v níž křehká žena v tmavých šatech padla přímo na prahu černých dveří. V křehkém zsinalém těle ležícím zde v nadmíru nedůstojné poloze tiše a pomalu dohasíná život. Naopak hlomoz a řev doléhá z plastiky Výkřik (1975-76). Zde urostlý muž v uzounké kleci pozvedá mohutné dlaně. Jeho odhodlanost však slábne a mizí v bezmocném gestu, zatímco se srdceryvný ryk tříští o chladný kov mřížoví.

V následných desetiletích Ludmila Matějková vytvářela sochařské práce, které výtvarnou řečí odkazují k tisícileté tradici výtvarného umění. Čteme v nich výrazovost egyptského či řeckého umění, renesančních bust či čistotu klasicismu, které lze vnímat jako autorčin respekt k dějinám civilizace, jejím odkazům ale i pokoru k plynutí času. Příkladem jsou zejména sochy Frida Kahlo (2008), Úsměv primadony (2003), Lolita (2010) či Somnambul (2013).

Ludmila Matějková od počátku nalézá motivy pro svoji práci v reálném světě. Se zaujetím pořizovala kresebné skici v berlínských ulicích, parcích, nádražích a prostředí metra, a ty následně převáděla do sochařských realizací, z polyesteru, dřeva, kamene či pálené hlíny, převážně v  životním měřítku. Mnohé z nich jsou „portrétem“ konkrétního člověka, a jeho často až příliš trpkého osudu (např. zmíněná socha Přede dveřmi, 1979-80; Žebračka, 1997; Solitudine, 2004). Celoživotní inspirací Matějkové díla je všudypřítomná láska k člověku, empatie a soucit s ním, ve chvílích duchovní a duševní nouze, bolesti a útrap. Vedle osob z berlínského prostředí (Spokojený podnikatel, 2002; Dívka z výstavy, 1996) představují důležitý motivický okruh její přátelé a rodina – především dcera Markéta, vnučka Markétka a životní partner Rainer, které se zaujetím zachycuje v sochařských pracích i kresbách (Rainer, 1996; Evina, 1997; Markétka, 2001; Markéta, 2016).

Výrazný okruh díla Ludmily Matějkové utvářejí autoportréty, které jsou na výstavě zastoupeny výběrem z širokého časového záběru od roku 1970 až po letošní rok. Jde o expresivní, uvolněné kresby uhlem a pastelem zachycující bravurní výtvarnou zkratkou autorčiny fyziognomické znaky, charakter, vnitřní energii, ale i momentální emocionální stav. Tyto kresby jsou nejen neopomenutelnou součástí Matějkové díla a dokladem dobře zvládnutého umění portrétu, ale také sondou do sebe samé. Jsou sebezpytujícím nástrojem, kterým pod nánosy nových zkušeností odkrývala dávno zapomenuté křivdy, ústrky, ale i radosti a poznání, po léta absorbované s nebývalou senzitivitou a vnímavostí. Proto až budete z výstavy odcházet, nezapomeňte pohlédnout do obličeje terakotové sochy Otcův klobouk (1995). Figura v pánském kabátě, v pevném postoji, s ostrými rysy a výrazným pohledem před vámi rozkryje škálu na první pohled protichůdných vlastností – totiž vnitřní síly a odhodlání na straně jedné a pokory a hluboké víry v duchovní svět na straně druhé. A právě na těchto zdánlivě neslučitelných hodnotách se formovalo a vznikalo celé Matějkové dílo, podobně jako se kdysi formovala ona sama.

Text Ilona Víchová.

tn_obrazek_1382.jpg

tn_obrazek_1384.jpg

tn_obrazek_1383.jpg


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: + 420 730 524 909
E: info@gmpardubice.cz


otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin

vánoční otevírací doba:
24. 12. 10–14 hodin & 20–24 hodin
25. 12. 14–18 hodin
26. 12. 14–18 hodin
27. 12. 10–18 hodin
28. 12. 10–18 hodin
29. 12. 10–18 hodin
30. 12. 10–18 hodin
31. 12. ZAVŘENO
1. 1. 2019 14–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Připravujeme vernisáž nové výstavy fotografií Jana Adamce, kterou pro Gampu připravila kurátorka Martina Vítková. Zahájení proběhne ve středu 6. prosince 2018 od 18:00.


Bez Vánočního blešírku bychom si advent v galerii už snad ani nedokázali představit. V sobotu 8. prosince 2018 od 13:00 v Divadle 29 i Gampě.


Nezapomínáme na školy. Bez galerijních animací pro všechny věkové kategorie si už Gampu nedokážeme ani představit.


K výstavě Bez práce nejsou koláže jsme pro Vás připravili jako vždy řadu doprovodných programů. Nechte se zlákat na některý anebo všechny z nich.


Máme radost! Z celkem 16 kurátorských projektů přihlášených do našeho výběrového řízení vybrala odborná komise dvě výstavy, které se stanou součástí výstavního programu roku 2019 a vytvoří tak základ pro celoroční dramaturgický plán. Více informací zde.


Od 1. ledna 2018 přechází Galerie města Pardubic pod novou příspěvkovou organizaci Centrum pro otevřenou kulturu, jejíž zřizovatelem je statutární město Pardubice.


NAŠI PARTNEŘI



Newsletter

Newsletter