orbis pictus

Výstava představuje autorovo výtvarně-filozofické vidění světa ve fotografii a v současné tvorbě. Tedy v expresivně laděných figurálních kresbách a v experimentální malbě, která není vytvořena prostřednictvím štětce a tradičních barev. Nemalované obrazy vznikají máčením, napouštěním, napájením, protékáním, otáčením a nakláněním barevné matérie založené na lihových mořidlech na dřevo.

Velkou inspirací byla Karlu Nedvědovi poválečná evropská, americká i asijská abstrakce. Abstrakce znamená zobecnění. Bez abstrahování nedokážeme ani přemýšlet, natož malovat. To neznamená, že by v Orbis Pictus nebyly uloženy informace a podoby související se světem jevů, lidí a hmotných věcí, jsou jen přetavené v barevnou kosmickou polévku gluonů a kvarků. Hudba sfér a svět jako znění, to je princip dobře známý z obrazů Františka Kupky, Bachovy hudby, ale i malby a teorií Paula Gauguina a Vasilije Kandinského.

Nedvědovy fotografie souvisí s cestami, jako kdyby v exponovaných obdélnících vyseklých z kamenů, písku a trávy dávných mystických míst dokázal vnímat i fragmenty tajného vědění ztracených civilizací. Snímky vystavuje ve dvojicích, skládá je a konfrontuje tak současnou realitu s emotivním poznáním a empatickým vyladěním se na ducha místa a ozvěny kroků intenzivních dob minulých.

Kresby z poslední doby, kompozičně i rukopisem redukované na lebky, čáry, frotáže a občas protržené rány, naprosto přesně vyjadřují okamžik, kdy svět jde člověku až na dřeň. Kresby tužkou, expresivní figury a velejemné frotované pozadí s destruktivně narušeným papírem napovídají, že autor občas šlape na ocas ďáblovi.

Karel Nedvěd své lihové hudební skladby tvoří s podobnou vnitřní zákonitostí, jako pracuje příroda. Stejně přirozeně jako vzniká ruda a krystaly, jako roste mech a vodní řasy, jako se pod paprsky slunce květiny rozvíjejí a kvetou. Barvy posílené lihem působí psychedelicky. Takto použité rozšiřují vědomí a znásobují nejen možnosti vidění lidského oka, ale i interpretační činnost mysli. Název podle knihy J.A.Komenského Svět v obrazech neoznačuje ilustrace, jde o proměny, o vteřinové zlomky z paměti stvoření světa.

Zelená, červená, modrá, žlutá. Kolik krásy a bolesti dokáží barvy vyjádřit! Při těkání od jedné malby ke druhé zaznamenáváme souměrné pravidelné linie i chaos, letící tvary, elektrické výboje, průchod peklem, zavěšené architektury, okna a dálnice, krystaly, průřezy horninami, geologické vrstvy, rozepjaté rozvírající se hlubiny, černé díry a slapové jevy. Motiv letící šipky, papírové vlaštovky se vzkazem osudu, nezapře dědictví existencialismu, jež sem proniklo přes obdiv k materiálové a strukturální malbě.

Nejsilnější je autor tam, kde používá syté barvy, pigment, který probublává ze světa lávy, tekutého magmatu do světa vzduchu. Nemalý vliv má nápaditá, tvrdá, vášnivá, energicky rozpohybovaná a přitom poetická hudba, jež elektrizuje časoprostor jeho studia. Jeho oblíbení King Crimson míchají experimentální hudbu a elektronickou hudbu, psychedelický rock, heavy metal, novou vlnu, hard rock, gamelan, folk, drum and bass, funk a komorní vážnou hudbu s kompozičními strukturami jazzových otvíračů dveří. Stejně ve tvorbě Karla Nedvěda se dají najít prvky transcendentních i existenciálních přístupů v kombinaci s materiálovými postoji, zkrátka crossover. Tvary barev, které prohoří, mandaly, kříže, palimpsesty, by nebyly možné bez zkušenosti cest a snímání otisků duchovního bohatství pradávných kultur prostřednictvím fotoaparátu či frotáže. Nemalované obrazy odrážejí zkušenost práce s plechem a transparentním plastem osmdesátých let. Někde je ještě tušit dotek postmoderny, v geometrii ornamentu, ve stylizaci lidské figury, ale Orbis Pictus je velmi nadčasově pojaté plynutí časem, prostorem, hudbou, barvami, je to svět kosmu, člověka i svět Země s velkým Zet. Lze tu najít uzlové body, křížení, průniky, lesní křoviny, tajemný les, v němž se člověk může ztratit, být ztracen a zatracen. Touhle temnou hmotou prolétají vějířovité tvary, nebeské žebříky, zbloudilé šípy, občas se překvapeni zastavíme u vesmírné lodi ukryté v pralese. Lze mluvit o kresbách, malbách, otiscích, ale také o seriálech, v nichž se odvíjí a rozvíjí jednotlivá témata od vzniku světa, přes Bachovy fugy, Kupkovu Amorfu až k psychedelii. Svět je roh hojnosti i Pandořina skříňka.

Výňatek z textu Martiny Vítkové pro katalog výstavy

Fotka 4

Fotka 3

Fotka 2

Fotka 1


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: (+420) 777 820 267
E:



otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO

VIDEOPROHLÍDKA


Novinky

Vážení návštěvníci, pro letní měsíce jsme pro Vás ve spolupráci s kurátorkou Martinou Vítkovou připravili kolektivní výstavu O umění válečném. Válka a násilí, vítězství silnějšího, je něčím, co k naší kultuře od nepaměti patří. Kde se v nás ještě dnes berou bojovné instinkty, když každé ráno jezdíme hromadnou dopravou do kanceláře, kde poctivě sedíme u počítače a generujeme tabulky? Výstava je sondou do existence válečného pudu v každém z nás. Setkáte se s obrazy, kresbami, objekty i videi. Najdou se tu letadla, bojové vozy, celé strategické situace, ale i indiáni, samurajové, šípy, palné zbraně a brnění. K výstavě vydáváme doprovodný leták, výstava potrvá do 3. září.


NAŠI PARTNEŘI


   
   

Newsletter

Newsletter