dva rozhovory

První výstava roku 2015 přestavuje záznam a výsledek dvou uměleckých dialogů. Jedním je dialog rozdílných osobností, které dělí odlišný věk více než padesáti let, temperament a životní dráha. Jeho výsledkem jsou vystavené fotografie polského fotografa Macieje Cieślaka, zachycující více než stoleté uznávaného polského malíře malíře Henryka Musiałowicze. Druhým je dialog samotného Musiałowicze, který se odehrává neustále mezi ním, životem, uměním a světem.

Oba jsou ve své podstatě sokratovské – slouží k poznání pravdy (nejen o světě), ale i k poznání sebe sama. Ten sokratovský étos, to neúnavné a nezištné kladení otázek v zájmu pravdy a hledání odpovědí navzdory tomu, že její úplné poznání není možné. Jak píše sám umělec: „Konečné pravdy nikdy nedojdeme. Ona je stále před námi a moje umění je permanentním kladením otázek o nejvyšší hodnotě v umění, ale i v našem životě. Toužím do tohoto života vstoupit, protože umění a život tvoří jednotu a poskytují svědectví pravdě, plné hlubokého poznání bolesti, smrti a naděje.“

Díla z posledního období tvorby Henryka Musiałowicze svědčí o vytrvalém hledání stále nových cest vedoucích k pravdě, neustálém pohybu vpřed bez odpočinku a zastavení a úžasném tvůrčím zápalu, skrývajícím v sobě vysoce morální poslání určené světu a ostatním lidem.

Když si prohlížím fotografie Macieje Cieślaka, které jsou plodem dlouhodobých kontaktů s Henrykem Musiałowiczem, mám dojem – bez ohledu na různost prostředků - že jejich cesty jsou si blízké. Pro Cieślaka nejsou tyto portréty jen zachycením prožitků ze setkání s jinou uměleckou osobností a pokusem o předání poznání – získaném během těchto setkání – o duchovním velikosti osobnosti a umění Henryka Musiałowicze, ale prosvítá z nich také cosi, co bych nazval záznamem zkušeností vedoucích k hlubšímu poznání sebe sama. Tak jako v Platonových Dialozích přispívá i tento rozhovor (odehrávající se během řady setkání) k poznání sebe sama. To, že jejich kontakty jsou dlouhodobé, právě tak jako tvůrčí hledání Henryka Musiałowicze, je zřejmé na první pohled jako  vždy, kdy máme co do činění s důležitými, tedy eschatologicky důležitými věcmi. Jak píše Platon v jednom z Listů: „Ale když ses dlouho potýkal s nějakou věcí, náhle se ti rozsvítí v duši jakési světlo. Kdo není srostlý a spřízněný s tím, co je morální a krásné, ten (…) nikdy nepozná pravdu o dobru a zlu.“    

z textu Mirosława Jasińskeho, ředitele Galeria Miejska we Wrocławiu, Polsko, pro katalog k výstavě

Spojit formu s obsahem
a vertikálou horizontálu a kruh –
čerň, zlato, blankyt, červeň a běl
vyjádřit myšlenku o narozeninách země.
Dlouhodobé soužití s přírodou
mi dalo podnět k hlubokým reflexím.
A ještě jedno poznání,
že příroda nám toho může nekonečně
mnoho říci.
Pochopil jsem základní pravdu života:
umírání a znovuzrození
Vůči těmto pravdám je člověk
ztracený a osamělý.
Bezmocný vůči zlu,
jež ho obklopuje.

Z deníkových zápisků Henryka Musiałowicze

Fotka 4

Fotka 2

Fotka 3


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: + 420 732 436 722
E: info@gmpardubice.cz


otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Vernisáž nové výstavy Adam Kašpar: Jen prostor proběhne ve středu 7. března 2018 od 18:00. Zahájení v prostorách Gampy bude od 17:00 předcházet vernisáž výstavy Rozbřesk: Současná krajinomalba ve Východočeské galerii v Pardubicích na zámku 3.


Od 1. ledna 2018 přechází Galerie města Pardubic pod novou příspěvkovou organizaci Centrum pro otevřenou kulturu, jejíž zřizovatelem je statutární město Pardubice.


NAŠI PARTNEŘI



Newsletter

Newsletter