Staroslavěnská hlaholice, Poeův Havran a kaligrafické básněGalerie města Pardubic

Staroslavěnská hlaholice, Poeův Havran a kaligrafické básně

Brněnský grafik, ilustrátor a kaligraf Jiří Šindler, rodák z Poličky, který se letos dožívá devadesáti tří let, patří k nemnoha českým umělcům, kteří prošli tiskařskou praxí v tiskařské dílně bratří Vokolkových v Pardubicích. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let během svých studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové trávil Šindler prázdninové pobyty u Vokolkových a již tehdy se mu kniha a knižní kultura staly celoživotním zájmem.

Již za studií ilustroval Jiří Šindler několik titulů významných bibliofilských edicí a jeho dnešní bibliografie čítá téměř devadesát titulů. Řadu z nich realizoval v podobě kaligrafického přepisu ilustrovaného textu. Typografie a především tvorba písma byly také hlavním oborem umělcova pedagogického působení na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Šindler se po desetiletí zabýval starými písmy, vytvářel jejich novotvary a jeho vrcholným dílem je tisková podoba staroslověnské hlaholice, dodnes používaná. Originály těchto návrhů uvidíte na výstavě v Gampě a budete si moci prohlédnout i Šindlerovy ilustrace k básni Havran Edgara A. Poea, kaligrafické přepisy děl básníků Vladimíra Holana, Ivana Blatného či Jana Vladislava, stejně jako Šindlerovu volnou tvorbu z posledních let.

O písmo, kterým byly psány první literární památky moravské, se Jiří Šindler zajímal již od studentských let. Nejdříve je poznal v bibliofilském vydání textu Mnicha Chrabra obrana slovanského písma (1941, Akord, Brno), později v prvním kritickém vydání Kyjevských zlomků z 19. století. Poprvé toto písmo použil v ilustracích ke knize pohádek Zuzany Renčové Džbán pohádek (1968, Blok, Brno). Tehdy ještě beze vztahu k obsahu napsaného. Písmo jej ale zaujalo natolik, že vyhledal jednoho z našich předních slavistů, prof. Vojtěcha Tkadlčíka (1915 – 1997), aby s ním některé poznatky konfrontoval. Výsledkem dialogu mezi lingvistou a teologem na jedné straně a písmařem a citlivým grafikem na straně druhé bylo vytvoření tiskového hlaholského písma pro vydání staroslověnského misálu. Čtyři roky se Jiří Šindler věnoval podrobnému studiu nejstarších dochovaných hlaholských památek z 10. století – Kyjevských listů a Pražských zlomků. Jednotlivá písmena ve všech jejich variantách přepisoval tesařskou tužkou, plochým perem nebo plochým štětcem. Výsledkem bylo 36 znaků hlaholské abecedy, u nichž kvůli čitelnosti tištěného textu zeslabil sklon a zúžil duktus. Písmu ponechal jistou zemitost vytvářenou nestejným sklonem znaků a respektováním přesahů, používaných pisateli nejstarších hlaholských památek. Hlaholský misál byl vydán nákladem Arcibiskupství olomouckého roku 1992. Při konečné realizaci sice nebylo plně respektováno názorů grafika, ale přesto vzniklo mimořádné dílo, které má odezvu dodnes. Roku 2011 Šindlerovo písmo aplikoval slovenský grafik Peter Ďurík v bibliofilském vydání textu Proglasu. Kniha s ilustracemi Miloše Cipára a v knihařském zpracování Lidy Mlichové byla na Slovensku oceněna jako Nejkrásnější kniha roku.

Sám autor písma se k němu dodnes vrací ve volných kreslených i grafických kompozicích, vycházejících z tvarové působivosti jednotlivých znaků a jejich segmentů (cykly Hlaholský cyklusFragmenty). Zatím posledním umělcovým vkladem k tomuto tématu jsou dvě malovaná plátna s kreslenými kaligrafiemi, nazvaná Co zbylo z abecedy Doteky téměř něžné II – obě z roku 2013. Jiří Šindler jimi vzdává hold tvůrcům hlaholského písma. Současně však vypovídají i o svém autorovi, který věnoval svoji celoživotní tvůrčí energii skrytým něžným dotekům písma a ducha.

z textu Ivo Bindera pro katalog výstavy

Fotka 5

Fotka 4

Fotka 3

Fotka 2

Fotka 1


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: + 420 732 436 722
E: info@gmpardubice.cz


otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO


Novinky

Výstava Způsoby percepce pokračuje Až do 30. září 2018. I na září jsme pro Vás připravili doprovodný program pro malé i velké průzkumníky.


Navšivte právě probíhající výstavu a užijte si náš bohatý letní program. Naším heslem je: umění všemi smysly.


Máme radost! Z celkem 16 kurátorských projektů přihlášených do našeho výběrového řízení vybrala odborná komise dvě výstavy, které se stanou součástí výstavního programu roku 2019 a vytvoří tak základ pro celoroční dramaturgický plán. Více informací zde.


Poslední místa na GAMPing v termínu 30. července – 3. srpna 2018. GAMPing je prázdninové galerijní kempování pro děti od 4 do 12 let. Více informací najdete v sekci doprovodné programy, přihláška je k dispozici zde.


Od 1. ledna 2018 přechází Galerie města Pardubic pod novou příspěvkovou organizaci Centrum pro otevřenou kulturu, jejíž zřizovatelem je statutární město Pardubice.


NAŠI PARTNEŘI



Newsletter

Newsletter