Staroslavěnská hlaholice, Poeův Havran a kaligrafické básně

Brněnský grafik, ilustrátor a kaligraf Jiří Šindler, rodák z Poličky, který se letos dožívá devadesáti tří let, patří k nemnoha českým umělcům, kteří prošli tiskařskou praxí v tiskařské dílně bratří Vokolkových v Pardubicích. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let během svých studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové trávil Šindler prázdninové pobyty u Vokolkových a již tehdy se mu kniha a knižní kultura staly celoživotním zájmem.

Již za studií ilustroval Jiří Šindler několik titulů významných bibliofilských edicí a jeho dnešní bibliografie čítá téměř devadesát titulů. Řadu z nich realizoval v podobě kaligrafického přepisu ilustrovaného textu. Typografie a především tvorba písma byly také hlavním oborem umělcova pedagogického působení na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Šindler se po desetiletí zabýval starými písmy, vytvářel jejich novotvary a jeho vrcholným dílem je tisková podoba staroslověnské hlaholice, dodnes používaná. Originály těchto návrhů uvidíte na výstavě v Gampě a budete si moci prohlédnout i Šindlerovy ilustrace k básni Havran Edgara A. Poea, kaligrafické přepisy děl básníků Vladimíra Holana, Ivana Blatného či Jana Vladislava, stejně jako Šindlerovu volnou tvorbu z posledních let.

O písmo, kterým byly psány první literární památky moravské, se Jiří Šindler zajímal již od studentských let. Nejdříve je poznal v bibliofilském vydání textu Mnicha Chrabra obrana slovanského písma (1941, Akord, Brno), později v prvním kritickém vydání Kyjevských zlomků z 19. století. Poprvé toto písmo použil v ilustracích ke knize pohádek Zuzany Renčové Džbán pohádek (1968, Blok, Brno). Tehdy ještě beze vztahu k obsahu napsaného. Písmo jej ale zaujalo natolik, že vyhledal jednoho z našich předních slavistů, prof. Vojtěcha Tkadlčíka (1915 – 1997), aby s ním některé poznatky konfrontoval. Výsledkem dialogu mezi lingvistou a teologem na jedné straně a písmařem a citlivým grafikem na straně druhé bylo vytvoření tiskového hlaholského písma pro vydání staroslověnského misálu. Čtyři roky se Jiří Šindler věnoval podrobnému studiu nejstarších dochovaných hlaholských památek z 10. století – Kyjevských listů a Pražských zlomků. Jednotlivá písmena ve všech jejich variantách přepisoval tesařskou tužkou, plochým perem nebo plochým štětcem. Výsledkem bylo 36 znaků hlaholské abecedy, u nichž kvůli čitelnosti tištěného textu zeslabil sklon a zúžil duktus. Písmu ponechal jistou zemitost vytvářenou nestejným sklonem znaků a respektováním přesahů, používaných pisateli nejstarších hlaholských památek. Hlaholský misál byl vydán nákladem Arcibiskupství olomouckého roku 1992. Při konečné realizaci sice nebylo plně respektováno názorů grafika, ale přesto vzniklo mimořádné dílo, které má odezvu dodnes. Roku 2011 Šindlerovo písmo aplikoval slovenský grafik Peter Ďurík v bibliofilském vydání textu Proglasu. Kniha s ilustracemi Miloše Cipára a v knihařském zpracování Lidy Mlichové byla na Slovensku oceněna jako Nejkrásnější kniha roku.

Sám autor písma se k němu dodnes vrací ve volných kreslených i grafických kompozicích, vycházejících z tvarové působivosti jednotlivých znaků a jejich segmentů (cykly Hlaholský cyklusFragmenty). Zatím posledním umělcovým vkladem k tomuto tématu jsou dvě malovaná plátna s kreslenými kaligrafiemi, nazvaná Co zbylo z abecedy Doteky téměř něžné II – obě z roku 2013. Jiří Šindler jimi vzdává hold tvůrcům hlaholského písma. Současně však vypovídají i o svém autorovi, který věnoval svoji celoživotní tvůrčí energii skrytým něžným dotekům písma a ducha.

z textu Ivo Bindera pro katalog výstavy

Fotka 5

Fotka 4

Fotka 3

Fotka 2

Fotka 1


galerie města pardubic

Příhrádek 5, 53116 Pardubice
T: (+420) 777 820 267
E:



otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 hodin


VSTUPNÉ ZDARMA

WIFI PŘIPOJENÍ ZDARMA

FOTOGRAFOVÁNÍ POVOLENO

VIDEOPROHLÍDKA


Novinky

Vážení návštěvníci, pro letní měsíce jsme pro Vás ve spolupráci s kurátorkou Martinou Vítkovou připravili kolektivní výstavu O umění válečném. Válka a násilí, vítězství silnějšího, je něčím, co k naší kultuře od nepaměti patří. Kde se v nás ještě dnes berou bojovné instinkty, když každé ráno jezdíme hromadnou dopravou do kanceláře, kde poctivě sedíme u počítače a generujeme tabulky? Výstava je sondou do existence válečného pudu v každém z nás. Setkáte se s obrazy, kresbami, objekty i videi. Najdou se tu letadla, bojové vozy, celé strategické situace, ale i indiáni, samurajové, šípy, palné zbraně a brnění. K výstavě vydáváme doprovodný leták, výstava potrvá do 3. září.


NAŠI PARTNEŘI


   
   

Newsletter

Newsletter